Září 2012

Naše vlastní rozhodnutí

15. září 2012 v 18:00 Blog
"Nepodezírej lidi ze špatných úmyslů, pokud to lze vysvětlit debilitou."

Charakter není něco, co můžeme určit podle barvy očí, vlasů, znamení zvěrokruhu nebo barvy pleti.
Není to něco s čím se narodíme, ale něco, co si samy vybudujeme.
Je to něco, na co působilo to, jak jsme vyrůstaly, kdo a jak nás vychoval, to kde žijeme a sposta dalších věcí.
Na druhou stranu jsem četla v jedné knize článek, který se věnoval lidskému mozku a který vysvětloval, že to, jestli se nám třeba bude líbit žlutá barva je určeno do 14 dnů po našem narození, protože mozek si prostě nějak rozhodne. Lajcky řečeno.

Když se vám někdo nelíbí, většinou řeknete, že je nesympatický. A sympatie je schopnost zalíbit se člověku charakterově (Můžeme říct, že je nám někdo sympatický od pohledu, ale ve skutečnosti to může být pěkně nepříjemná osoba.)
Charakter je tedy něco, co určuje, zda se některým lidem budeme líbit, zda si uděláme přátele a zda se v těch přátelích najde někdo, koho si nakonec třeba vezmete.

Co je charakter dál?

Charakter je také zbraní.
Když totiž máte charakter, je dobrá šance, že budete i inteligentní a můžete ho využívat k ovlivňování názoru jiných.
Dobrý charakter a špatný charakter
Slovo charakter není tolik používáno, většinou ho nahrazujeme slovy jako, osobitý, zajímavý, milý nebo průbojný.

Lidé si myslí, že ho můžeme třídit na dobrý a špatný.

Jako u všech věcí, o kterých se dá diskutovat je to samozřejmě označení individuální.
Ano, v podstaně ten, kdo má dobrý charakter je člověk, který je považován za milého, chytrého, ochotného atd, osoba se zlým charakterem je naopak nepříjemná, má názory, které se ostatním nelíbí, nebo je nevýrazná, tak, že nikoho nezaujme.
Když to ale vezmeme z té prostčí stránky, tak si lidé myslí, že si můžou už po prvním setkání s osobou zařadit do jedné z těchto dvou skupin.
Škatulkování je ale problém a né řešení.
Nemůžete si člověka přiřadit do určité skupiny a podle toho se na něj dívat.

To je asi vše, co jsem vám krátce chtěla zdělit.
Veškeré úvahy v tomto článku jsem čerpala čistě z mojí zadumané mysli.
Budu ráda, když napíšete váš názor jak na tento článek, tak na "Charakter člověka" všeobecně.
obrázek pochází z: deviantart.com

27. - Poslední večeře

15. září 2012 v 15:54 Upíří sestry







Dnes vám přináším již/teprve 27. kapitolu mé povídky.
Nadcházející školní rok už nyní moc nepřeje mojí inspiraci ani času na psaní, tak doufám, že těch několik věrných čtenářů setrvá a vydrží čekat:)













Kapitola v celém článku ↓

Čím víc sexy, tím víc dospělá

9. září 2012 v 12:32 Blog
Zprvu jsem na toto téma nechtěla nic psát, ale nakonec přece jen řeknu pár slov.
Dneska je moderní vypadat "dospěle" a tak se většina teenek snaží chodit v podpatcích, s minisukní a pokud možno se silnou vrstvou make-upu, aby zakryly všechny své nedostatky a působily na pohled perfektně.
Tak se stane z patnáctileté dívky náhle "dospělá žena" a je tak i přitažlivěší pro starší kluky.
Přelud končí, když otevře pusu.
Ale to nevadí, protože je přeci krásná a sexy, takže si může dovolit sem tam nějakou tu stupiditu vyslovit.
Jak k tomu přijde ta část lidstva, která je normální a nesnaží jen o získání pozornosti od opačného pohlaví?
Myslíte, že snad dobro zvítězí nad zlem, dobrosrdečnost nad hamižností a inteligence nad sexapealem?
Odpověd samozřejmě znáte.
To spíš bakterie na mých ponožkách založí velkoměsto s názvem "Ňoumíkov".
Lidstvo je ztraceno pánové a dámy.
Situace v jaké jsme, ať co se týče Země či lidstva je předurčena k záhubě a já si jenom počkám, jakou cestou ke své zkáze dojdeme...


zdroj obrázku:deviantart.com

Nebudu se omlouvat za svůj názor těm, kterým se nelíbí.