6.kapitola - Znamení

2. dubna 2010 v 19:44 |  Za stínem
Amber najde v staré tajemné knize jedno překvapení.

Kapitola v celém článku
 ↨↨↨



Naštvaně si to mířila ke koleji. Nevadilo jí, že zase na chvíli bude sama, právě naopak, ale spíš že se bude muset zase převlékat. Zmrzlina na jejím tričku mezitím roztála, takže mokrá skvrna se ještě zvětšila.
Když zahýbala za roh, ke dveřím jejího pokoje zrak jí padl na osůbku, která se snažila udržet velkou hromadu knih, mezitím co ze skříně stojící na chodbě vyndavala další.
Amber se podivila, že drobná brunetka udrží tolik těžkých knih, když vypadaly, že jsou dvakrát těžší než ona.
"Nechceš pomoct?"vyhrkla.
Brunetka se lekla a polovinu knih upustila. Amber se k ní sklonila a začala jí pomáhat sbírat je z podlahy.
"Děkuju, ale nemusíš." pípla nejistě a srovnala si knihy v náručí.
"Když už jsem tady." na to Amber.
Když je pozbíraly všechny, postavily se.
"Ahoj, já jsem Amber Talkinová." představila se jí.
"Já-já jsem Melisen Janesová." vykoktala ze sebe brunetka.
"To příjmení mi něco říká...." zamyslela se Amber.
"Mám tady bráchu Thomase, jsme dvojčata."
Amber si rázem vzpoměla na otravného prváka, co se k ní snažil vetřít před několika dny. Až teď si uvědomila, že Melisen se mu opravdu hodně podobá.
"Na co to máš?" ukázala na její plnou náruč.
"Budu dělat referát z Psychologie." vysvětlila nadšeně a jednou rukou si narovnala brýle.
"Máš něco na tričku." upozornila.
"Já vím, to je schválně." zavtipkovala Amber.
"Aha." zarazila se Melisen.
"Dělám si legraci!" zasmála se Amber, když uviděla její zmatený výraz.
"No tak já jdu." řekla nakonec a konečně zamířila do svého pokoje a zavřela za sebou dveře. Došla ke skříni a našla v ní čisté triko. Sundala si to špinavé a hodila ho na postel. Někdo zaťukal.
"Moment." křikla a snažila se na sebe rychle nasoukat čisté oblečení.
Ťukání se ozvalo znova.
"Chvíli. Převlíkám se!"
"Dobré vědět!" ozvalo se jí za zády.
Rychle si přetáhla triko přes sebe a podívala se, kdo to sem bez dovolení vlezl.
"Dane!!"
"Taky tě rád vidím miláčku." řekl chlapec, vrhnul se na ní a vášnivě jí políbil.
"Dej....ze mě..ty..tvoje..pracky!" bránila se.
Nakonec ho od sebe odtrhla.
"Co to děláš ty prase!" okřikla ho.
Dan neboli Daniel Tawlis byl kluk, se kterým Amber chodila před třemi lety na základce. Nakonec se spolu rozešli. Spíš Amber se rozešla s ním. Začal se choval jako idiot a to se ho bohužel nepustilo. Od té doby jí naneštěstí nepřestal otravovat.
"To je přivítání - tsss. A to jsme se neviděli celé prázdniny."
Pořád si hrál na to, že s ní chodí.
"Vypadní odsud."
"Ale notak, zlato. Můžeme se nějak dohodnout." přehodil jí ruku přes ramena. Chytla jí a chtěla jí ze sebe sundat. Když si všimla značky co na ní měl nakreslenou, v okamžiku se jí vrátil celý sen, který se jí zdál dnes v noci.
Opět někudy kráčela...nějakým domem...šla velkou halou...přišlo jí, jako kdyby to tu důvěrně znala..něco držela v ruce....knihu, ne - sešit......dům vypadal jako prastaré sídlo...prošla celou halou...na jejím konci byl velký stůl a nad ním nějaký štít...na tom štítu byl nějaký znak...něco jako hranatá osmička a nějaké klikyháky,,,

"Hej zlato! Jsi v pořádku?" zamával jí před obličejem Dan.
"Co to máš na ruce?" zeptala se místo odpovědi.
"V knihovně to bylo na nějaký knížce, čekal jsem na kámoše a nudil jsem se. Tak jsem si čmáral po rukách."
"Super, tak už můžeš jít!" dostrkala ho až ke dveřím.
"Dobře, dobře. Ale nechtěla by sis někam vyrazit?"
"Ani kdybych chtěla, tak nemám čas." odsekla.
"Jakto?"
"Jdu do knihovny."


V místní knihovně v sobotu odpoledne moc lidí nebývá. Ani dnes jich tam moc nebylo.
Amber okamžitě zamířila k oddělení u písmena C, tam totiž obvykle Dan a jeho pošahaná parta sedávali. Chvíli hledala v regále a když už to chtěla vzdát, všimla si knihy ve zvláštním starém vázání. Vytáhla ji a sedla si k oknu. Na obale byl ten znak. Otevřela ji. Stránky byly zažloutlé, nejspíš to bylo opravdu staré dílo. Nahoře na první straně byl opět ten znak, a pod ním stálo:
Enerfis je znakem několika rodů. Dědí se už od pradávna, kořeny některých rodů sahají až do 12.století. Znak je sloučeninou germánských run. První z nich je Dagaz, neboli - den.Další se dá vysvětlit jako Söwelu, neboli slunce.
Celý znak se dá tedy přeložit jako "Slunný den".Tento den byl podle legend velice známí ve všech rodech se znakem. Byly to rody: Duffack, von Bingen, Eckhart, Crowley a ..."
Amber zkameněla " ...Talkin."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Azael FallenAngel Azael FallenAngel | Web | 8. dubna 2010 v 18:56 | Reagovat

tato kapitola ju krasna .... superna ... totalne sa tesim na dalsie kapitoly.... necitam vela internetovych poviedok, ale tvoje si vzdy precitam . pises skvele ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama