Únor 2010

11. Co dál?

9. února 2010 v 13:41 Upíří sestry



Kate a Hardy zabouchli dveře od Citroena a nechali ho stát před panelákem.
Elena zatím zbíhala po schodech až vyběhla ven.
Kate a Hardy právě mířili ke vchodu, když tam El vpadla.
"Jste v pořádku?," vyhrkla na ně udýchaně.
"Jo jsme...," odpověděla Kate.
"A co jste se dozvěděli?," naléhala dál Elena.
"To si povíme raději uvnitř!," upozornil Hardy.
"Samozřejmě."

Kate s Hardym zamířili opět ke vchodu, ale Elena za nimi trochu zaostala.
Zvedla hlavu, zadívala se na střechu a přísahala by, že viděla něco se tam hnout.
Doufala jen, že Mike Ferguson není to individuum na střeše.
Došli až k nim do bytu, Kate zamknula a podívala se na hodiny.
Půl deváté.
Posadily se, jenom Hardy zůstal opět stát.
"Tak co se přesně stalo? Mám v tom trochu zmatek," zeptala se Elena.
"Ráno, jak jsem odešel, šel jsem zkontrolovat místo činu a všiml jsem si, že mě někdo sleduje v autě. Najednou se tam objevil ten muž a začal mi vyhrožovat, že půjde na policii a řekne, že došlo k dvojté vraždě a že víc, kdo to udělal-".
"A co chtěl za to, že to nepoví?," přerušila ho Elena.
"Na to jsem se ho také zeptal. Řekl, že dá ještě vědět a potom se vypařil do zadní ulice. Ale ten idiot nevěděl, že jsem viděl jeho auto a nespíš si myslel, že budu sledovat jeho, protože k němu nezamířil, ale snažil se vypařit. Tak jsem to auto prohledal a našel jsem tam vizitku z baru Last Chance. Jak už vám Kate řekla, zajeli jsme tam a od barmana se dozvěděli, že tam ten chlápek někdy pracuje a že se vyptával na cestu do této ulice."
"Myslím, že tu byl," prohlásila nejistě Elena.
"Cože!," strnuli Hardy i Kate.
"Tedy, ne přímo tady ani jsem ho neviděla, ale prý se tu potloukal kolem."
"A od koho to víš?," divila se Kate.

Elena se zarazila a v hlavě jí to začlo šrotovat.
Má nebo nemá jim povědět, kdo jí to prozradil? Ten na střeše říkal, aby jim o něm neříkala, ale může mu věřit? Co když právě ten tajemný hlas ze střechy je Mike Ferguson? Zaváhala.

"Sousedka, paní Belitrechová. Potkala jsem jí na chodbě a zeptala jsem se jí, jestli tady neviděla někoho cizýho a dala jsem jí popis toho chlápka, říkala, že ho tady viděla v úterý," pověděla jim svou půllež a doufala, že jí to uvěří.
Pohlédla na ně, zdálo se, že oba nad něčím usilovně přemýšlí.
První promluvil Hardy.
"Jděte spát, já budu vzhůru pro případ, že by se tu objevil."
"To ne. Taky se musíte vyspat, minulou noc jste skoro nespal. Hlídku může držet jedna z nás," namítla Kate starostlivě.
"Trvám si na svém, vy se musíte vyspat, aby jste byly silné, jestli se tady objeví."
Nakonec si šly tedy lehnout.
Ráno se vzbudila první Kate a vyšla z pokoje.
Hardy unaveně seděl nad hrnkem kafe a když si Kate všiml, trochu sebou škubnul.
"Vy už jste vzhůru?" podivil se.
"Je osm hodin," ukázala na hodiny v obýváku.
"To už je tolik?," podivil se a trochu zmateně zamrkal.
Kate se usmála, takhle byl docela roztomilý, když zrovna nebyl za drsňáka, co jim zachraňuje život.
"Dojdu pro poštu," řekla a zamířila ke dveřím.
"Dávejte pozor," řekl starostlivě, těsně před tím, než vyšla ven.
Potom se v místnosti objevila Elena ve fialovém županu a rozespale se rozhlédla.
"Dobré ráno," pozdravil Hardy a vyndal z kuchyňské linky další hrnek.
"Určitě si dáte také kafe," prohlédl si ji.
"Ano... a hodně silné," poznamenala "skoro jsem nespala."
Hardy začal připravovat kávu a Elena vyndala z ledničky pizzu. Kate už byla zpět i s poštou a nevěřícně zírala na dopis co držela v ruce.
"To je od toho hajzla!"
Hardy i Elena byli rázem oba bdělí.
Hardyho tvář zvážněla.
"Co chce?," zeptal se drsně.
Kate začala číst:
"Londýn, Charles Street 450, dnes ve 23:00. Buďte sami a beze zbraní."
"Co budeme dělat?," zeptala se znepokojeně Elena.
"Půjdeme tam," rozhodl Hardy "ale se zbraněmi," dodal a už se měl zase k odchodu.
"Kam zase jdete?," zeptala se Kate.
"Přinesu nějaké ty zbraně," upřesnil už trochu nervózně.
Chtěly namítnout něco v tom smyslu, že nějaké zbraně už přece přinesl, ale raději byly zticha.
Elena se rozhodla, že půjde do práce, zato Kate zůstala ještě dnes doma. Na práci rozhodně neměla náladu a obě se strachovaly, co je večer čeká.